Měna grošová

Hlavní mincí je pražský groš, který měl 12 penízů. Za Vladislava II. se vedle pražských grošů razily tzv. bílé peníze, jichž bylo 7 na jeden groš a peníze černé, jichž bylo 14 na jeden groš. Od doby Jiřího Poděbradského byla u nás povolena mince groš míšenský, při čemž 2 kopy míšenských grošů se rovnaly 1 kopě grošů českých.

Základní jednotka - hřivna kopová (= 60 grošů), ale moravská kopa měla 64 grošů

Převody : 1 zlatý moravský = 30 grošů = 90 krejcarů [141]

1 zlatý moravský = 30 grošů = 210 denárů ( viz například smlouvy o předání hodonínského panství )

Pro ilustraci uvedeme i průměrné ceny mezi roku 1550 - 1600: libra hovězího masa - 4 až 4,5 denáru, libra skopevého 3,5 až 4 denáry, pecen chleba o 10 až 12 librách - 6,5 až 7 denárů, máz vína - 5 až 6 denárů, vědro vína - 1 zlatý, 1000 kovaných hřebíků - 10 grošů, podkova - 1 až 2 groše, den práce ve vinohradě - 2 gr., den práce nádenické - 8 až 10 gr., den práce řemeslnické (tesař) - 25 denárů. Po roce 1600 stouply ceny o 100%, po roce 1610 o dalších 50%, mzdy však zůstávaly asi o polovinu pozadu.

Měna tolarová

V letech 1561 - 1573

V oběhu byl zlatý rýnský o 60 krejcarech.

V letech 1576 - 1578

V oběhu byl zaveden malý groš

V letech 1750 - 1857.

V r. 1873 byl na základě světových cen zakotven poměr zlata a stříbra (přibližně 1:14), přičemž ve zlatě byl základní jednotkou dukát (císařský nebo kremnický), ve stříbře pak tolar - je zavedena tzv. zlatníková měna ...................2 zlaté = 1 tolar [138].

tj. 1 zlatý konvenční = 60 krejcarů [141]

MINCE		OZNAČENÍ
Tolar	Jeden tolar měl:	levantinský tolar
Zlatý	2 zlaté neboli 120 krejcarů [138]	1 zlatý k. m. (zlatý konvenční měny = C. M. )
	Jeden zlatý měl:
dvacetník	3 dvacetníky
desetník	6 desetníků
pětník	15 pětníků
groš	20 grošů
krejcar (grejcar)	60 krejcarů
	Jeden krejcar měl:
půlkrejcar	2 půlkrejcary	1/2 krejcar
grešle	3 grešle	1/3 krejcaru
čtvrtkrejcar	4 čvrtkrejcary	1/4 krejcaru

Kopa se počítala za 70 krejcarů, dukát za 190 krejcarů.

Z jiné literatury mi zůstal ještě tento převod: 6 denárů = 1 krejcar

Od roku 1762 se začínají objevovat papírové peníze ( bankocetle) v hodnotě 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. V roce 1811 však došlo ke státnímu finančnímu krachu a tím byla snížena hodnota bankocetlí. Začaly se vydávat směnné listy Einlösungsscheine, zvané “šajny”.

V letech 1858 - 1892

V roce 1857 došlo k další měnové reformě zavedením rakouské měny (österreichische Währung = ö. w. ). Základní mincí byl zlatý, který měl 100 krejcarů. (= desetinný systém). Převody:

MINCE	ZNAČENÍ fl. nebo zl. r. č. (zlatý rakouského čísla)
zlatník	jeden zlatý měl:	1 zlatý rak. čísla = 100 krejcarů
čtvrtzlatník	4 čtvrtzlatníky
dvacetník	5 dvacetníků
desetník	10 desetníků
pětník	20 pětníků
krejcar	100 krejcarů

Poměr mezi zlatým konvenční měny a zlatým rakouského čísla byl 100 zl. k. m. : 105 zl. r. č.

Měna korunová (1892 - 1918)

Roku 1892 byla zavedena korunová měna. Její jednotkou se stala koruna, která byla ražena v hodnotách zlaté mince 10, 20, a 100 korun, stříbrné mince v hodnotách 1, 2 a 5 korun. Koruna měla 100 haléřů. Drobné mince se razily ze slitin niklu a bronzu. Při přepočítávání staré rakouské měny na korunu:

1 zl. r. č. = 2 K

Přesto se dále ze setrvačnosti počítalo na “zlatky” - je to dobře vidět například při zobrazení tabulek výnosů polí -onou zlatkou je však myšlena hodnota 2 korun.

Srovnání kupní síly peněz:

O přepočítávání kupní síly peněz se pokusil historik J. Pekař v období tzv. první republiky, čili převod na Kč (korunu československou):

- 1 kopa grošů českých měla v 2. pol. 17. století cenu asi bývalých 140 Kč

- 1 kopa grošů míšenských měla v třicetileté válce cenu asi bývalých 70 Kč

- 1 zlatý rýnský o 60 krejcařích měl cenu asi bývalých 60 Kč

- 1 groš míšenský měl cenu asi 1 Kč 16 hal. bývalé měny

- 1 tolar měl hodnotu 1,5 zl., čili asi bývalých 90 Kč. (viz literatura [107]).

Zpět na INDEX downloadingu

http://www.ilcik.cz