Čestní
občané
———————————————
Obecní zastupitelé byli vždy poměrně skromní v udělování titulů čestných občanů. V historii obce byla v podstatě pouze dvě významná období, kdy byli čestní občané jmenováni: 1886 - po časově a finančně náročné stavbě kostela byli čestnými občany jmenováni ti, kteří se - dle mínění obecního výboru - o to nejvíce zasloužili - brněnský biskup František Saleský Bauer, císařský rada Karel Fleischahaker z Hodonína, říšský a zemský poslanec, milotický farář, P. František Weber, dárce velkého zvonu pan Karel Srna, c. a k. úředník ve Vídni a místní farář P. Václav Oharek. (Podrobný popis oprav a přestavby kostela naleznete od roku 1871 zde). Další jmenování proběhlo až 28.října 1936 v podobě slavnostní schůze obecního zastupitelstva, kdy byli čestnými občany jmenováno oba prezidenti : T. G. Masaryk a Edvard Beneš.
Poznámka Ilčík:
Přestože
v žádné monografii o Dubňanech se to nepopisuje, naleznul jsem v zápisech
obecního výboru z 8. prosince 1906, že "...na návrh p. děkana byli
jednohlasně čestnými občany Dubňan jmenování pp. řiditel skláren Jan Gőpfert
a p. nadučitel Vendelín Werner...". Je faktem, že Gőpfert má hrob
na dubňanském hřbitově na čestném místě hned vedle kostela a o ocenění Wernera
viz kapitola o školství.
Významné
osobnosti
———————————————
Mezi významné osobnosti nejsou započítáni jen rodáci, ale všechny mediálně známé osobnosti, které v Dubňanech alespoň nějakou dobu bydlely. V Dubňanech není zachováno příliš významných architektonických památek, ale je to určitě významné město z hlediska svých rodáků a jiných významných osobností:
|
Spisovatel
Jan BÁRTA
———————————————————
narodil se právě v Dubňanech 27. 2. 1883 , kde byl jeho otec sklářským úředníkem. Rodina však pocházela ze Světlé nad Sázavou a do Dubňan přišla za prací v době rozvíjejícího se sklářského průmyslu. Jan posléze studoval školy v Hodoníně a Kroměříži a po onemocnění otce, kdy se stal živitelem rodině, zakotvil trvale ve sklárně v Lednickém Rovně (u Trenčína), kde je i pochován.
Spisovatelka
Bohumila DUBŇANSKÁ
———————————————————
si podle svého rodiště zvolila i literární jméno a zaměnila ho za jméno manžela
- Brabcová. Napsala mnoho povídek ze Slovácka, věnovaným převážně lidovým
zvykům a slavnostem. Narodila se 15. června 1883 v rodině důlního správce
Čeňka Gallera v Dubňanech, odkud v první čtvrtině 20. století odešla za manželem
Janem Brabcem do Prahy. I tam však vydává drobné slovácké prózy.
Lesní
praktik a pedagog Gustav ARTNER
———————————————————
Narodil
se 9.12. 1890 v Dubňanech - Jarohněvicích čp. 390 jako nejmladší dítě v početné
a chudé rodině římskokatolického vyznání. Jaho otec Josef přšel ze
Schwarzenberku, byl Rakušan a vlastně neuměl vůbec česky. Matka Marie, roz.
Růžičková (1852 - 1928) byla - stejně jako on - sklářskou dělnicí. Měl tři
bratry - skláře - Rudolfa, Karla a Jana a sestry - dělnice - Annu, Františku,
Julii a Štěpánu. V letech 1896 - 1902 vychodil dubňanskou obecnou školu. Tamější
pan nadučitel poznal a kultivoval nadání chudého školáka a vynaložil všechny
síly, aby ho rodiče přihlásili ke studiu na střední škole. Ve školním roce
1902/3 vstoupil do 1. ročníku České zemské vyšší reálky v Hodoníně a studium
ukončil 7. ročníkem. V září 1909 tam také složil maturitní zkoušku. (Podzimní
termín nebyl pro špatný prospěch, ale špatný zdravotní stav).
Po celý další rok si hledal obživu příležitostným výdělkem a na podzim 1910
zahájil studium tříletého vesnického oboru c.k. vysoké školy zemědělské ve
Vídni. Před odjezdem do Vídně mu otec dal 5 zlatých a plakal, že nemůže dát
víc. Bydlel ve Vídni ve velice nuzných podmínkách nevytopeného bytu a domácí
lékař v Dubňanech u něj zjistil TBC a doporučil zanechat studia, což neudělal.
Z TBC se vyléčil s následky.
Od 15.1.1915 nastoupil vojenskou službu, koncem března 1919 se vrátil jako
podporučík čs. armády. Nedlouho předtím ho ministerstvo zemědělství přijalo
do svých služeb jako výpomocného asistenta u Ředitelství státních lesů v Lipt.
Hrádku, postupně pracoval jako lesní správce a správce pily, od r. 1924 jako
přednosta správy velkostatku Státního pozemkového úřadu v Hrotoviccíh na Moravě
- patřilo pod něj 7852 ha, s 15 dvory a 4603 ha lesů. Od r.1927 byl přeložen
jako přednosta Správy státních lesů v Adamově - školním statku VŠZ v Brně,
natývaném od r. 1931 Masarykův les. Postupně se objevil i v učitelském sboru
VŠZ jako honorovaný docent obchodní nauky. V roce 1964 ho vyznamenal rektor
VŠZ v Brně čestným diplomem o zemědělskou vědu a vzdělání, v r. 1965 rektor
VŠZ ve Vídni zlatým absolventským diplomem v uznání vynikající celoživotní
práce. Po únoru 1948 byl "odstaven" a označen za reakcionáře.
Oženil se v Dubňanech 27.4.1920 s Marií Jestřábovou (nar. 12.1.1900 v Dubňanech).
Do roku 1952 bydleli společně v Brně. Měl dva syny - Josef zahynul při automobilové
nehod a je pohřben v Dubňanech, Petr byl lékařem v Ostravě.
Zemřel 24.1.1967 na synově oddělení v Ostravě a byl pochován 28. 1. 1967 na
hřbitově v rodných Dubňanech. [251]
Básník
Karel KAPOUN
———————————————————
narodil se 31. října 1902 v Dubňanech. Působil jako učitel v několika okolních
obcích. Za druhé světové války u něho v Moravské Nové Vsi nalezl azyl literární
kritik Bedřich Václavek. Po osvobození řídil literární oddělení Československého
rozhlasu v Brně. Z celé Kapounovy poezie vyvěrá básníkův až milostný vztah
k životu a ke světu.
Lékař
a spisovatel Bohumír FIALA
———————————————————
prozaik, autor knih pro děti se narodil před koncem 1. světové války, 6. 8.
1915 v polském Biale, kde byl jeho otec c. a k. úředníkem finanční stráže.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se rodila přestěhovala do Frýdku (rodiště matky),
kde ale nenalezli práci, proto se ještě jednou stěhovali na Slovensko, kde
otec přijal práci v papírnách v Harmanci. Bohumír maturoval v roce 1934 a
při následném studiu na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně se vlastně
učil česky, neboť do té doby používal jen němčinu a slovenštinu. Během studentských
bouří v roce 1839 byl uvězněn na dva roky v koncentračním táboru Oranienburgu.
Do konce války pracoval u Bati ve Zlíně, po válce - už s manželkou a dcerou
Evou - pracoval ve Znojmě jako lékař a v roce 1947 přišli oba manželé jako
obvodní lékaři do Dubňan. Bohumír se stal posléze hornickým závodním lékařem
na dolech. Závěr života prožil u své dcery v Chuchelné. Zemřel 1979 v Ostravě.
I když jeho rodný kraj byl jinde, měl jižní Moravu rád, sžil se s mentalitou
zdejších lidí, zamiloval si tento kraj.
Hudební
skladatel Ludvík PODÉŠŤ
———————————————————
| "...ať
se usadím kdekoli a poznám cokoliv nového, když mne něco chytí za srdce,
tak se mi to v muzice objeví po slovácku. To už tak vždycky bude, děj
se co děj...". PhDr. Ludvík Podéšť |
narodil se v Dubňanech roku 1921. Ještě za studia na Klvaňově gymnáziu v Kyjově založil v Dubňanech orchestr, pozoruhodný tím, že hráli na noty, které obdrželi zdarma od nejlepší kapely té doby - Melodyboys R. A. Dvorského. Když se orchestr - zřejmě vlivem válečných událostí - rozpadl, vytvořil Ludvík pěvecký sbor trampských písní, tzv. Veselou sedmu. Ještě před dosažením absolutoria na konzervatoři (1948) a doktorátu filosofie (1949) pracoval už jako hudební referent v brněnském rozhlase. Tehdy začínají vznikat i jeho masové písně, v 50. letech tak oblíbené. V letech 1953 až 56 byl uměleckým šéfem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Po krizi masových písní reaguje úspěšně na nové podněty, např. charleston - je mj. autorem písně "Babičko, nauč mě charleston". I když nezajížděl příliš často do rodné obce, přesto na ni myslel.
Akademický sochař Vladimír KOŠTOVAL
———————————————————
narodil se 16. září 1928 v Dubňanech. Svou sochařskou dráhu začal v roce 1946 ve Zlíně pod vedením profesora Jana Kavana. Měl nadání jak malířské, tak sochařské. Zemřel 1986.
Vladimír KONVIČKA
———————————————————
užitkové kreslení. Narodil se v roce 1900 v Dubňanech v učitelské rodině. Jako učitel působil na školách v Rosicích u Brna, Zlíně, Otrokovicích a Brně. Měl velmi rozsáhlou přednáškovou a organizační činnost v rámci učitelských jednot a spolků, do konce života vedl dětské výtvarné kroužky a více než 30 let byl členem Pěveckého sboru moravských učitelů.
Jan HLADKÝ
———————————————————
narozen 27. července 1931 v Dubňanech. Po maturitě v Hodoníně vystudoval 4 (!) vysoké školy, učil mj. na Střední průmyslové škole v Uherském Hradišti, kde v současné době bydlí a má svůj ateliér. Od devadesátých let maluje kopie starých mistrů a provádí také restaurátorské práce.
Bořivoj
INDRA, prom. ped.
———————————————————
* 21. 11. 1931 Dubňany
Dosažené vzdělání: univ. Praha, FF, historie, 1950-55; mezinárodní archivní stáž Paříž, 1974
Archivní působiště: Krajská správa ministerstva vnitra, archivní oddělení Praha, 1955-66; Státní oblastní archiv Praha, 1966-x, od 1975 ředitel archivu
Jiná působiště: externí učitel tělovýchovy na Vysoké škole ekonomické Praha, trenér lehké atletiky a basketbalu, funkcionář Basketbalové federace ČR
Odborná
a vědecká činnost: pořádání a inventarizace archivních fondů; publikační činnost
archivní a ediční - články v archivních periodikách, zejména o systému a organizaci
archivů v zahraničí (Francie, Rumunsko, Německo, Velká Británie) a archivním
zákonodárství; studie o výstavbě archivních budov v ČR i zahraničí, autor
typologických příruček k výstavbě archivních budov státních archivů; předseda
komise pro výstavbu státních archivů při archivní správě; studie a přednášky
k metodologii regionální historické práce, k Francouzské revoluci a jejímu
vlivu v Čechách; výstavy: Velká francouzská revoluce a české země, Praha 1989;
Casanova v Čechách, Praha 1998; šéfredaktor Sborníku archivních prací 1976-92;
redaktor a šéfredaktor Středočeského sborníku historického; soudní znalec
pro posuzování a oceňování archiválií. Odkazy o něm lze nalézt zde.
