|
Last update: 11-01-2004
|
Zajímavá je pak rychlost stavby. Plány vypracoval kyjovský stavitel Polášek, stavba je zahájena 25. května 1903, 19. června 1904 žádá stavitel o kolaudaci
4. září byla slavnostně vysvěcena. Podle původního návrhu měla být škola škola vysvěcena dopoledne a pozvány měly být jen úřední osoby a asi 3 sousední páni starosti. Odpoledne měl mít školní mládež výlet s hudbou a pohoštěním. Výlet se ovšem moc nepovedl, což musel p. nadučitel poté výboru vysvětlovat. (Stejně tak i hudba tropila nepřístojnosti).
Veškeré čistění školy bylo ponecháno panu nadučiteli za paušální poplatek 300 K, mimo čištění žump. Následně se výbor rozhodl na starou (původní) školu osadit dvojitými dveřmi.
O den později - 5. září - mohlo celkem 529 dětí zahájit výuku. Okresní školní řada souhlasila i se zřízením paralelek při I. a II. třídě.
Pro rok 1905 byl stanoven školní paušál na roky 1905 až 1907 ve výši 2115 K. (Viz minulá kapitola). Platila ho obec ve formě přirážek k cenám.
Od roku 1906 se povoluje učitelům, učícím v kursu každému 4 metry dřeva. Učitel Dvořák byl povolán jako náhradní člen obecního výboru a stává se i písařem.
Od 1. března 1911 vystřídal Wernera nový nadučitel Fabián Štefan, rodák z Tvrdonic u Kojetína. Kromě těchto vedoucích učitelů měla však obec i další pedagogy - podučitele. Říšský zákoník z roku 1869 totiž začal rozlišovat školy obecní a měšťanské. Až do roku 1947 byl v Dubňanech pouze první typ školy, nadanější žáci museli po 5. ročníku odcházet do Hodonína nebo Kyjova. Obecná škola byla povinná pro žáky ve věku 6 až 14 let, pro děvčata navíc včetně ručních prací a nauce o domácím hospodaření. Tímto způsobem dochází do Dubňan i první tzv. industriální učitelky. První žena - učitelka v Dubňanech byla v roce 1870 Josefína Nechvátalová.
|
Další významné změny ve školství přichází s rokem 1906. Poprvé jsou totiž hlavní prázdniny prodlouženy, už se neučí první dva červencové týdny, ale prázdniny jsou celé dva měsíce, jak to známe i dnes.
Stále přetrvává systém školních úlev pro děti ze zemědělských rodin. V následujícím školním roce 1907/1908 požádalo o tuto úlevu 106 dětí, tedy 1/6 ! Počet školáků neustále roste - je jich už 603 s 10 pedagogy, ale obec zamítla rozšíření školy na šestitřídní, přetrvává pouze pět tříd (tj. obecná škola).
"...v případě rozšíření školy na 6 třídní bude potřeba brzo rozšíření místností, které po ruce nejsou a na které obec peněz nemá, ale výbor vyslovuje přání, aby byla stávající 5ti třídní nyní se 4 paralelkami rozdělena podle pohlaví na 5ti třídní školu chlapeckou a dívčí pod jednou správou".
Větší počet dětí však vede k vytváření paralelních tříd ke původním (kmenovým) třídám. Tím ovšem narostl počet tříd (12) nad počet učeben (10). Protože škola nebyla rozšířena, řešení se nalezlo v jednodenní absenci každé třídy za týden. (Co by za to dnešní žáci dali...)
Přesto přetrvává velká absence dětí, často podporovaná rodiči. V roce 1907 žádá nadučitel Werner, aby byl na obecní výbor předvolán a napomenut Jan V., aby posílal děti do školy a zároveň aby mu bylo pohrozeno, že bude z obce vypovězen, nenapraví-li se.
V roce 1908 rozhodl obecní výbor o zřízení 6ti třídní škole s potřebnými pobočkami a jedním systemizovaným místem I. třídy a jedním II. třídy pro učitele. (Plánováno pro Františka Dvořáka a Josefa Kotta).
V prosinci 1908 bylo kulaté, 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn Slavnostní proslov o jubileu Jeho Veličenstva pronesl učitel Dvořák a následně bylo usneseno poslat holdovační telegram Jeho Veličenstvu.
V roce 1909 se zapisovatelem výboru stává učitel Josef Kott. V červenci 1909 se představenstvu obce ukládá, aby požádalo o povolení ke zřízení chlapecké a dívčí měšťanské školy. Toto je však pouze počátek, jak vidno v dalších kapitolách, čekala obec na novou budovu pro tuto školu více než 40 let! V březnu 1910 je schválen obcí protokol o zřízení měšťanských škol a přečten přípis c.k. okresní školní rady.
 |
|
Přístavba školy je už provedena, ale cesta zůstává pořád blátivá, jako na horním snímku... |
 |
|
...už máme i dlažbu... protože je vidět elektrické osvětlení, musí to být po roce 1929 |
 |
|
Současná podoba knihovny a Základní umělecké školy (po roce 1990) |
Rok 1910 byl opět rokem sčítání lidu a bylo usneseno, že sčítání provedou učitelé František Rozendorfský, Josef Dvořák, Josef Kott, Josef Vašek za obnos celkem 500 K. (Na perfektně ručně napsaný sčítací operát z tohoto roku, uložený v hodonínském archívu, se odvolávám na více místech.)
Syn bývalého dubňanského nadučitele Vendelína Wernera, Vladimír daroval v roce 1910 dubňanskému kostelu malované okno s postavou sv. Vendelína.
V květnu 1910 žádá opět místní školní rada o zřízení dvou tříd. Výbor rozhodnul, aby byly zřízeny ke staré škole. Na návrh učitele Dvořáka rozhoduje obecní výbor také o vyzvání místní školní rady, aby v mezích rozpočtu nakoupila knihy a odevzdala je správě školy. O rok později jsou již paraleky při I., II. a II. třídě stabilizovány, plánovaný školní rozpočet pro rok 1912 je ve výši 2955 K 17 h. Obecní výbor jedná ohledně opatření nových místností, ale vyslovuje se proti šestitřídní škole, neboť se žádá o zřízení školy měšťanské. Učitelé, kteří nevyužívají služebního bytu, dostávají od obce 880 korun tzv. příbytečného.
V letech před první světovou válkou přebírá školu nový nadučitel Fabián Štefan. Bohužel stále přetrvávají problémy se špatnou školní docházkou. Rodiče z Jarohněvic hrozí, že pro špatné cesty do Dubňan nebudou posílat děti do školy. Do života dětí neustále zasahují různé nebezpečné nemoci - jen ve školním roce 1912/1913 zemřelo 6 školáků. V tomto období pokračuje obec v hledání nových místností pro školu. Dubňany se rozrůstají obrovským tempem - adučitel Fabián dokládá výboru, že průměrný roční přírustek školou povinných dětí je 33 (!) a je nutná potřeba 4 nových tříd. Obecní výbor navrhuje, aby byl prohlédnut byt p. nadučitele, zda-li se hodí k úpravě dvou tříd a 2 nové třídy pak v rohu u potoka. (V této souvislosti je zajímavé, že popisy stavebních míst jsou stále uváděny na sáhy, což by v této době už nemělo být!) P. Nesvadba, jako člen komise, určené k prohlídce školy, dokládá, že navrhované přístavby nelze realizovat a obec opět vyjednává s majiteli sousedních budov o výkupu. Obec tyto problémy a stálý nedostatek prostředků zcela vytěžují - když člen výboru p. Ryll dává návrh na zřízení obecní knihovny, je několikrát odmítnut. V létě 1912 navíc přichází dopis se žádostí o zřízení učňovské pokračovací školy. Obecní výbor ponechává rozhodnutí místní školní radě s tím, že on sám se v ničem nezavazuje k podpoře.
S počtem dětí stoupají i požadavky na školní plat, placený z obecního rozpočtu - v roce 1911 celkem 1533 K 96 h, v roce 1912 už 5883 K 98 h! V tomto roce však nebyl celý vyčepán, zzůstalo 476.62 K, ovšem finanční revize odhalila zároveň nepřesnosti ve způsobu účtování provozu školy. Učitel František Dvořák se o tom zmiňuje takto:
"..třeba dbáti též zde, aby doklad byl jasný, neboť snadno by se mohlo říci, že jednotlivci toho využitkují. V dokladu buď vždy uvedeno, kolik uhlí se odvezlo a kolik od 1q a nebo co se u obchodníka pro školu zakoupilo. Dříve nebudiž vyplaceno, dokud jasný doklad není předložen"..
V prosinci 1912 obec navrhuje, aby plánovaná nová školní budova stále u zvonice. Osvědčený stavitel Polášek byl vyzván ke zhotovení plánů, na což bylo uvolněno 2000 korun, plánovaný rozpočet stavby 125 000 K zatím schválen nebyl. Pro zřízenou žinostenskou školu však obec schvaluje úhradu otopu a světla. Za účelem přístavby školy byly zakoupeny dva sousední díly od Krištofa po 2200 K.
Na návrh místní školní rady měly být pobočky zřizovány i u pátých tříd a to tak, že "přebytečné" děti z 5.A (chlapecká) a 5.B (dívčí) se spojí v jednu třídu smíšenou. Pro jednu z těchto tříd je místnost již naplánována, druhá by se musela opatřit velkým nákladem. I z tohoto důvodu plánuje obec postavit novou školní budovu v roce 1914, která bude všem potřebám vyhovovat. V roce 1913 se také objevuje na druhém systemizovaném místě učitelka ručních prací.
Protože stavba přesahuje možnosti obce, existuje více návrhů - postavit 6ti třídní (popř. 8mi třídní) školu ne najednou, ale ve dvou etapách, kdy v pozdější z etap by mohla být hrazena ze subvence, o níž bude současně požádáno.
Přestože bývalý nadučitel Vendelín Werner byl v minulém období jmenován čestným občanem, musí se v létě 1914 hlásit o doplatek 120 K za půlroční varhanictví, které mu obec dluží.
 o
kapitolu vzad |
 o
kapitolu vpřed |
