GENERACE 1 - 2  
 

P O Z O R
v případě této kapitoly se jedná o moji pracovní hypotézu,
data narození nejsou dosud matričně doložena !

viz úvod

Dle výše zmíněných poznámek tvoří první písemně doložitelnou generaci Ilčíků v Dubňanech pravděpodobně manželský pár, ze kterého známe pouze jméno manželky – Johanny (v originále Joana Ilczikiana), narozené pravděpodobně v roce 1633. Slovo „pravděpodobně“ je zde nutné, neboť přesný datum narození nevíme a rok byl vypočítán zpětně podle úmrtí 2. prosince 1722 ve věku 89 (!) let, protože v roce 1633 ještě nebyly rodné matriky na hodonínském panství vedeny. Jméno jejího manžela zatím neznáme. (I když si dovolím odhadnout, že při malé frekvenci používaných jmen to byl Jan). Rok jeho narození je odhadnut podle věku manželky.

O příchodu tohoto manželského páru do Dubňan nejsou žádné zprávy a mohou existovat dvě hypotézy:

a) tito předkové se narodili v genealogicky „hluchém“ období, kdy hodonínské panství ještě neovládli katolíci a matriky nebyly vedeny (či se nezachovaly).

b)    vzhledem k tomu, že ani v 1., ani 2. lánském rejstříku (v letech 1656, 1673) se toto příjmení nevyskytuje, jeví se nejpravděpodobnější varianta, že Ilčíci se v Dubňanech objevili v období horečné obnovy usedlostí po tatarských vpádech v sedmdesátých a osmdesátých letech XVII. století.

Odkud přišli nebo jestli byli v Dubňanech i před tímto obdobím si netroufnu říct. V neúplných matrikách se jméno Ilčík vyskytuje pouze v roce 1660 v Bojanovicích, kde byl 21. března pokřtěn Jiří-Vavřín (Georgius-Laurentius) Ilčík.

Pokud budeme v hypotéze pokračovat, troufnu si stanovit - zatím pracovně  a tím pádem nedoloženě – že Johanna byla matkou příslušníka druhé generace – Jana Ilčíka, zmíněného pouze v urbáři z roku 1691. Že se jedná pravděpodobně o příbuzenský vztah, opírám hlavně o to, že v Dubňanech po skončení třicetileté války zbylo z původních asi 560 obyvatel cca 90, z osedlých 87 domů pouze 14 ! Těžko lze předpokládat, že v tomto prostředí by se nacházelo více rodin Ilčíků, i když je to samozřejmě možné a nelze to dopředu vyloučit.

Jan Ilčík je prokazatelně písemně doložená osoba z urbáře z roku 1691, ale na druhé straně nemám doloženou přímou příbuznost na předcházející či následující generaci, protože datum narození je opět vypočítáno zpětně dle úmrtí. Do druhé generace jsem ho ovšem musel zařadit proto, že jeho zmínka coby nájemce jarohněvické půdy z tohoto postavení vyřazuje Joannesa Ilčíka (plnoletost a tím i držba majetku mohla být prakticky až poměrně vysoko po 20 letech věku a tuto podmínku Joannes nesplňoval, neboť v roce 1691 mu bylo pouze 19 let a to ještě jenom přibližně).




Jak vypadal konkrétní zápis v urbáři?

Zápis v pořadí posledních tří pachtýřů na jarohněvicko-mokronoské půdě.
Obrázek je zde pouze na ukázku podoby jména, takže Jan Ilčík je uveden na prvním řádku bez uvedení sumy 10 krejcarů pachtovního poplatku. Jméno je uvedeno až na konci urbáře, kde byli sepsáni všichni nájemci, užívající půdu na pozemcích zaniklých vsí, připadlých do katastru Dubňan.
(Více podrobností o urbáři z roku 1691 je zde).

Je známo, že hrabě Oppersdorf byl šlechtic, kterému se celkem dařilo dávat hodonínské panství po válečných zmatcích do pořádku, což zřejmě vedlo i k intenzivnímu novému osídlování téměř pustých osad. Protože dubňanská lánová hospodářství byla již rozdělena mezi sedláky, nově příchozí, kteří si nemohli dovolit zakoupit se na větší (dříve pustý) statek, dostávali zřejmě do pachtu (pronájmu) „louky a pole na gruntech jarohněvských a mokronoských“. (Tedy půdu na pozemcích zaniklých vesnic Mokronosy a Jarohněvice, v urbářích i nadále sledovaných). Takových osadníků bylo v Dubňanech v roce 1691 celkem 44, z toho 20 mělo pronajatu plochu o velikosti 4 22/80 lánu na katastru zaniklých Jarohněvic a 24 lidí 7 36/80 lánu v Mokronosech. Zatímco lánové katastry (rejstříky) udávaly povinnost panství a jeho poddaných vůči králi, v urbáři jsou zakotveny povinnosti poddaných vůči majiteli panství.

Urbář z roku 1691 je pojímá dost podrobně – kromě celkového soupisu všech daňově povinných poddaných určuje i jejich roboty. Jan Ilčík je v té době už zmiňován (na str. 305 v urbáři) jako čtvrtláník s povinností platit ročně 28 krejcarů ve dvou stejných splátkách (na sv. Václava a na sv. Jiří). Robotovat na panském byl povinen (stejně jako zbylí sedláci) 2 dny v týdnu.

Jan byl ale zřejmě šikovný sedlák, neboť je zmíněn (na str. 311) i v soupisu právě těch sedláků, kteří měli propachtovánu půdu v Jarohněvicích a Mokronosech, za kterou platil ročně navíc 10 krejcarů Pokud tato suma byla stejná, jako z „originálního“ dubňanského katastru, znamenalo by to, že měl pronajato něco kolem 30 měřic půdy (tj. asi 5, 4 hektaru čili o něco větší 1/4lán). Fakticky byl tedy půlláníkem.


 

První dvě generace Ilčíků v Dubňanech

by mohly vypadat asi takto (kladu důraz na slovo mohly, bude to potřeba ještě prokázat, která z pracovních teorií je správná)


Bohužel právě pro tyto generace chybí matriční zápisy z let 1666 až 1690 a mnoho údajů je třeba odhadovat, což není genealogicky
správný postup.


(Proti této hypotéze lze nalézt mnoho – přímá zpřízněnost není prokázána písemně ani u rodičů, ani u 3 bratrů, navíc u nich je podezřelé velké rozpětí dat narození, svědčících spíše pro rodiče, než sourozence, ovšem rodičovský vztah nebyl také prokázán. Pokud ovšem nevymyslím nic lepšího, budu používat tuto teorii).

 
nebo jdi přímo na generaci:

 

Zbojnická tradice v genealogii - http://www.ilcik.cz