| PODĚKOVÁNÍ ZA SPOLUPRÁCI | |
|
|
Jsa já
vděčen oné práci, která mi byla vykonat, |
| Práce na dokončení rodokmenu rodu Ilčíků nebyla rozhodně prací jednoduchou. Od onoho počátečního památného roku 1991 jsem prostudoval několik desítek knih, farních a obecních matrik, zpovídal pamětníky různých událostí. Všechna tato fakta bylo třeba shromáždit, uspořádat, dát jim určitou podobu textovou či grafickou. Věnoval jsem tomuto „koníčku“ několik let života. Přesto bych tuto náročnou práci samozřejmě nezvládl sám - jako klasický technokrat moderního věku neovládádal jsem dříve latinský jazyk až natolik dobře, abych mohl číst všechny matriky - včetně těch ze začátku 17. století - v originále. Jednotlivé části latinsko - německých textů přečtu i přeložím samostatně, ale pro „svázání“ s tehdejší vesnickou realitou jsem částečně povinován díky i někomu jinému. |
| Tímto krátkým úvodem děkuji inženýru Jiřímu Klegovi Ostravy - Staré Bělé 465 za pečlivou práci při čtení starých matrik, dále za podrobnou badatelskou práci v brněnském Zemském archívu a zpracování první, tzv. „základní“ genealogické „kostry“ nejstarších rodů Ilčíků. Bez této hrubé osnovy bych mohl těžko pokračovat v pátrání po jiných větvích rodu. Tato práce totiž vznikala úplně atypicky - od oddacího listu mého praděda z roku 1869 byla vytvořena tzv. základní přímá větev mého rodu ( tj. přímí předkové praděda od něho samého do minulosti) a teprve na ni se opačným směrem (zpátky do 20. století) „nabalovaly“ jiné osoby (rodiče a sourozenci) , včetně příbuzných větví mého rodu Ilčíků. I když ani dnes nemohu zodpovědně prohlásit, že práce je u konce, je určitě na co navazovat. |
Neméně náročné bylo i přepsání poznámek do písemné podoby. Na různé výpočetní technice pracuji už od roku 1981, ale pouze před několika lety jsem se dostal ke kvalitním - výkonným a rychlým - počítačům, které mi teprve umožnily zpracovat na rozumné úrovni to ohromné množství dat - jenom základní opisy matrik totiž zabírají cca 100 stran strojopisu. Popsaných listů neustále přibývalo a chyby se vršily, proto jsem využil ochoty několika lidí po mně tyto chyby opravovat. Děkuji paní Šárce Dvořákové za návod, jak převést genealogické databáze z archaické podoby dBase IV. do podoby Microsoft Excelu 7 či jiných modernějších databázových programů. Tato paní má „na svědomí“ i všechno uplatnění moderního programového vybavení, vedoucí k lepší grafické podobě knihy nebo usnadnění práce s daty. Dále děkuji samozřejmě i všem - převážně bezejmenným - pracovníkům matrik v Brně a v Dubňanech ( zde konkrétně paní Kubinové ), dále zaměstnancům Zemského archívu v Brně, bez jejichž ochoty bych tuto práci nikdy nedokončil, stejně jako bez iniciativy mého otce Václava a jeho bratra Josefa Ilčíka a jejich snahy pomoci mi při vyhledávání údajů v matričních záznamech. Velký osobní podíl na pěkné finální úpravě "papírové" podoby rodinné kroniky díla měla ing. Jana Smutná. Zpracovávala už od počátku kopie tabulek, obrázků a fotografií pomocí technologií a softwaru, který mi tehdy momentálně moc neříkal. Dík patří samozřejmě i všem, kteří se podíleli na vzniku této knihy ústními vzpomínkami. Hodně pamětníků jsem potrápil svými „křížovými výslechy“ a dotazy, pomocí kterých jsem si ověřoval pravdivost jejich tvrzení. Marná sláva - všichni jsme jenom lidé a zapomínáme nejenom na to špatné. |
Jako poslední z řady těch, kterým bych chtěl poděkovat, si ponechávám : a) ty, kteří mi pomohli svými dotazy, směrujícími k tvorbě jejich vlastního rodokmenu. Styl toho, co měli v rodokmenech sami zpracováno, se mi líbil natolik, že jsem ho částečně přejal, například jako u pana Ivana Strnada z Brna nebo Jiřího Dohnálka z Dubňan 191. b) ing.
Pavla Smrčiaka z Brna, který mě neustále oslovoval jako rodilého „zbojníka“,
co má někde zakopány hromady zlaťáků. Těmito „provokacemi“ mě nepřímo
směroval k objasnění vztahu Ilčíka a Jánošíka a rodové „zbojnické“ tradice. 14.
5. 2002 |