Střípky z historie Dubňan (s podtitulem "Císařská obec uhlí, skla a vína")

 

V prvním pololetí roku 2022 plánuji vydat veřejnou knihu (včetně ISBN, tedy v prodeji na objednávku) z historie mé rodné obce Dubňany u Hodonína, která svoji podrobnější historii zatím nezná a je to opravdu ostuda.

Kniha je připravována pod pracovním názvem "Střípky z historie Dubňan" (s podtitulem "Císařská obec uhlí, skla a vína") a bude zaměřená na období od nejstarších listinných záznamů (1349) do skončení první světové války (1918), s důrazem na poslední století.

Na jaře 2021 je však hotová pouze z cca 60 % a dokončovací práce pokračují vzhledem k dosud pokračující covidové pandemii nesmírně pomalu, protože archivy i další potřebné instituce jsou v lockdownu. Nejsem proto schopen lépe upřesnit, kdy půjde kniha do tisku. Mohu ale poskytnout základní info o obsahu:

 

Ukázky z dosud hotových částí, abyste viděli, co můžete očekávat:

 

 

Podrobnější popis historie obce, doplňující podobné kapitoly v monografii z roku 1999. Zde je ukázka z období, kde hodonínské dominium se teprve vytvářelo a postupně k němu vyly připojovány okolní obce. V roce 1511 už byly Dubňany součástí hodonínského panství

 

Panské urbáře - jako zdroj jmen dubňanských osadníků - jsem také hodně doplnil, část urbářů jsem opatřil doplňkovými tabulkami se jmény tehdejších obyvatel Dubňan

 

Za léta bádání ve starých dubňanských archiválií jsem shromáždil doslova stovky zajímavostí. O několik málo z nich, pocházejících z matrik, se s vámi v této kapitole podělím.

 

Po roce 2000 jsem se intezivně zajímal o pozůstatky zaniklých vesnic v okolí Dubňan a účastnil se i několika výprav přímo v terénu bývalých vesnic. Do brněnských archelogických ústavů jsem dodal část zemních nálezů z těchto míst (především hliněnou keramiku), později jsem se (částečně) podílel i na leteckém průzkumu těchto lokalit. (V současnosti si již všechna místa kontroluji z výšky svým vlastním dronem s kamerou). Především jsem se ale pokusil zpracovat veškeré archivní poznatky o těchto vesnicích, jejich lokalitách a nakonec i okolnostech zániku. Každá z vesnic (Mokronosy, Jarohněvice, Jiříkovice) má proto v knize svoji vlastní kapitolu.

 

O dubňanském vinohradnictví dodnes kolují ne vždy objektivně podložené pověsti. V knize jsem proto zpracoval speciální kapitolu, založenou na znalostech tzv. horenské knihy, tedy něco jako seznamu vinohradníků, kteří dostali právo (povinnost) se starat o svěřené vinohrady v mutěnické části katastru, označované tehdy jako Vyšická hora. (Později získala název Dubňanská, ale stále patří do mutěnického katastru). Do kapitoly jsem zpracoval i seznam většiny tehdejších vinohradníků a poplatků - jak ve formě peněz, tak i hotového vína - které byli povinní po roce 1690 (kdy je hraběcím rozhodnutím dostali) hodonínské vrchnosti. Součástí kapitoly jsou i podrobnosti o tehdejších zvycích (horenská práva) a jednotkách, používaných ve vinohradnictví.

 

Na rozdíl od středního školství, vzniklého v Dubňanech až po druhé světové válce, o tom školství základním toho moc nevíme, zvláště k okolnostem jeho vzniku až do poloviny XIX. století. Z církevních i jiných zdrojů jsem proto tuto kapitolu doplnil, včetně okolností vzniku farní (triviální) školy v roce 1753 (fakticky ale az 1754), poplatků za vzdělání, postavení učitelů a okolnosti rozšiřování školy v souvislosti s velkým nárustem Dubňan v poslední čtvrtině XIX. století.

 

Výše uvedenou (neveřejnou) knihu o katolické církvi v Dubňanech jsem také doplnil o tehdy dosud neznámé okolnosti prvních dubňanských (hodonínských) matrik. Zcela jsem přepracoval kapitoly, věnované dubňanským kněžím a době jejich působení v obci. Kromě kapitol o působení farářů (tato ukázka popisuje P. Václava Aloise Oharka) jsem doplnil alespoň stručně působení pomocných kněží (kaplanů, kooperátorů). Opravil jsem i okolnosti vzniku dubňanské farnosti z původní lokalie, protože tato událost se stala skutečně až v roce 1845, nikoli 1843, jak bylo dosud uváděno.

 

Jako pomoc dubňanským rodákům, kteří se snaží vytvářet genealogie svých rodů, jsem několik velkých kapitol knihy věnoval vytváření popisných čísel domů v Dubňanech, což byla doslova otročina, protože jsem se navíc pokusil je poskládat tak, aby byla jasná majetková držba konkrétních domů napříč generacemi jejích obyvatel. Bohužel se mi to nepodařilo stoprocentně, protože v číslování dubňanských domů byl v minulosti pořádný chaos.

 

Součástí zpracování čísel popisných dubňanských domů je i popis jejích obyvatel. Jména a příjmení, stejně tak - mnohdy exotická - místa narození jsem se snažil kontrolovat a ověřovat v lexikonech obcí, ale přesto se mi nepodařilo některé z nich dohledat, protože lidí přicházeli do Dubňan pracovat a žít z opravdu vzdálených končin, kde stará a dnes už neexistující Halič byla ta nejvíce známá.... Tabulky jsem - kde to šlo - opatřoval komentáři z hlediska rodných jmen manželek nebo mými poznámkami k původu. Vzhledek k pravidlům GDPR jsou všechny osoby, zde uvedené, narozeny před rokem 1910, dnes tedy nežijící.