Stanoviště elektronického průzkumu Poledník

(Mittagsberg, 1315 m.m.)

 

Poledník ve stručných datech

 

únor 1952              
Po druhé světové válce došlo v celém širším území k odsunu obyvatel německé národnosti. Obce byly částečně dosídleny českými osídlenci, ale 5. února 1952 rozhodla vláda ČSR o vytvoření vojenského újezdu Dobrá Voda. Ještě v témže roce byly zabrané obce a osady nuceně vysídleny. Je postavena tanková střelnice Prášily (Slunečná), jejíž odstavná plocha pro techniku je dnes využívána jako parkoviště pro turisty.

1957                      
Vojenští zpravodajci hledají vhodné pohraniční kopce pro vedení elektronického průzkumu ve směru na Rakousko a část Německa. Úkolem je pověřen 7. spojovací pluk z Litoměřic, který měl do té doby na starosti vojenský odposlech a zaměřování.

od počátku 1961    
První předběžné zkoušky příjmu radiového signálu v okolí. Ty mají stanovit, který šumavský vrchol bude nakonec zpravodajci obsazen. Předběžně jsou vybrány Poledník (1325 m. n. m.) a Ždánidla (1308 m. n. m.).

březen 1961          
Jednání o možnosti výstavby zpravodajské věže na Poledníku jsou prozatím odmítány, protože Poledník leží v zájmovém prostoru tankové střelnice, jelikož dopadová plocha vystřelené munice teoreticky sahala téměř až k vrcholu Poledníku.

léto 1961
Vznik 7. radiotechnického pluku zvláštního určení ve Zbirohu, pověřeného mj. vybudováním stanoviště Poledník. Dále probíhá hledání nejen vhodného vrcholu pro techniku, ale i případné posádky pro vojáky v co nejmenší dojezdové vzdálenosti od Poledníku. Volba nakonec padne pouze na Poledník, zpravodajci se ale musí podřídit režimu tankové střelnice. (Například tím, že nahoru na Poledník nesmí jezdit z Prášil, ale z druhé strany, okolo PS roty Javoří pila).

říjen 1961              
Vzniká tzv. projekt „Prášily“ (Plán na vybudování kasáren v obci Prášily s cca 24 byty, dále 31 garážových stání a vybudování zpravodajských stanovišť na vrcholech Poledník (1315 m.n.m.) a Ždánidla (1308 m.n.m). Tato varianta s kasárnami v Prášilech se nakonec nerealizovala, dále byl uvažován pouze Poledník. Po necelém půl roce byla původní idea projektu opuštěna a hledána nová posádka pro budoucí vojáky z Poledníku.

květen 1962           
Definitivně se novou posádkou stávají Kašperské Hory, odkud je to na vrchol 27 kilometrů.

listopad 1963        
Znovuověření příjmu vojenských radiotechnických signálů na vrcholu Poledníku vojenskou jednotkou z Domažlic, tj. jednou ze skupin, podřízených nově vzniklému pluku radiotechnického průzkumu ze Zbiroha.

jaro 1964
Zahájení výstavby zpravodajského stanoviště na vrcholu Poledníku podle podkladů Vojenského projektového ústavu. (Krycí název „Akce 6087“). Nově postavená betonová věž je opatřenou původní hranatou nástavbou, později nahrazenou půlkulatou, jak ji známe dnes. Okolo věže jsou postaveny budovy pro ubytování vojáků, kuchyně, pracoviště a anténní prostory pro speciální techniku. Stanoviště bylo všestranně zabezpečeno. Byla zde vybudována moderní kuchyně, jídelna mužstva, ubytovací kapacita 60 míst ve 4 lůžkových pokojích, ústřední topení s kotly na mazut, byly zde instalovány 2 náhradní zdroje elektrické energie, zapínající se do 15 vteřin po výpadku elektrické energie.  V této historicky dané době se jednalo o nejmodernější zpravodajské stanoviště podél celé česko-německé státní hranice.

podzim 1967
Armáda začíná vytvářet novou vojenskou jednotku pro službu na Poledníku, která zaujme prostor po dostavění věže a budov. (Měl o být nově vzniklý 3. prapor zbirožského útvaru, první dva byly vytvořeny v Mariánských Lázních a Domažlicích (později v Klenčí pod Čerchovem).

jaro 1968               
Dokončení stavebních prací v posádce Kašperské Hory, vojáci mají vytvořeno logistické zázemí.

září 1968               
Kolaudace Poledníku. V Kašperských Horách a Poledníku bylo do té doby proinvestováno přibližně 16.3 miliónu korun. Vytváření speciální jednotky pro Poledník bylo dramaticky přerušeno srpnovými událostmi roku 1968. Jednotka se měla přesunout do prostoru Kašperské Hory až 6. 11. 1968, ale prakticky zahájila provoz 1. října 1968. Do léta 1969 byly jednotky pluku a celý pluk podřízeny přímo Zpravodajské správě Generálního štábu ČSLA, v srpnu 1969 pak přepodřízeny Zpravodajské správě Západního vojenského okruhu. S dobudováním stanoviště Poledník tak měl zbirožský radiotechnický pluk místo pro pokrytí celé západní a jihozápadní hranice, odkud mohl elektronicky kontrolovat prostor od rakouské hranice na východě až po francouzské hranice na západě. (Mimo Poledník byla podobným způsobem postavena i další stanoviště pro odposlech a zaměřování sil potenciálního protivníka – Dyleň (Mar. Lázně), Havran (Tachov), Čerchov (Domažlice), Velký Zvon (Bělá nad Radbuzou) a další).

sedmdesátá léta
Na Poledníku pracovali vojáci od několika různých jednotek – radiová rota průzkumného praporu z Vimperka i jednotka od pluku ze Zbirohu. Krátce po výstavbě byly na stanovišti směny pro postihování radiových i radiotechnických signálů, ale v pozdější době se stanoviště Poledník vyprofilovalo téměř výhradně pro rádiový odposlech vojenských jednotek a letectva na druhé straně hranice, pro který mělo vynikající podmínky. (Radiotechnické prostředky, například POST a SDR, zde však v pozemním anténním prostoru zůstaly). Rota měla přímé spojení s praporem v Klenčí pod Čerchovem i velením pluku (později brigády) ZU ve Zbirohu. Technika byla rozmístěna nejen v anténních prostorech věže, ale i v krytém pozemním anténním prostoru (dnes je tam přístřešek s krbem).
V 70. letech byla armádní dominance narušena jinými jednotkami. Počátkem normalizace byl pracovní prostor na levé straně roty (po pravé straně za vjezdem na stanoviště) vojákům omezen ve prospěch odposlechové jednotky československého federálního ministerstva vnitra (FMV), spolupracující na Čerchově a Poledníku s obdobnou jednotkou východních Němců v rámci akce s krycím názvem „Minerál“. (Tak mj. přišel Poledník k názvu „Topas“, Němci používali jako krycí názvy stanovišť označení drahých kamenů. Toto značení však používali pouze Němci, český krycí název Poledníku byl jiný).

konec roku 1981   
Po opakovaných dezercích důstojníků zprav. útvaru z jiného stanoviště nastala i na Poledníku nová režimová opatření v podobě dvojité signální stěny okolo stanoviště  na vrcholu.

osmdesátá léta
Zpravodajce vyděsily kruté zimní podmínky na stanovištích - mj. na Čerchově ve vichřici doslova uletěl pozemní anténní prostor, na Poledníku měla namále původní hranatá dřevěná věž. Statik proto vydává zákaz práce v původní dřevěné hranaté nástavbě ve věži. Následuje intenzivní přestavba věžové anténní nástavby do dnešní, třípatrové půlkulaté podoby. Spolu s ní je částečně přestavěn i pozemní anténní prostor. (Dnes odstraněn). Předpokládalo se, že v roce 1989 zároveň organizačně narostou armádní průzkumné jednotky, vybavované průzkumnou technikou většího dosahu. Po dokončení celkové rekonstrukce stanoviště Poledník měl být odevzdán zbirožským vojenským útvarem a následně převzat 74. radiotechnickým plukem Horažďovice, v podřízenosti 4. armády Písek. K tomu však – vzhledem k běhu událostí – již nedošlo.

říjen 1985              
havárie jednoho z hotovostních bojových vrtulníků Mi-24D (z polního letiště na Zhůří), který se zřítil poblíž vrcholu Poledníku při kontrole bitevního vrtulníku z druhé strany hranice

po roce 1989
Vojenská izolace Poledníku v souvislosti s přítomností zpravodajských útvarů skončila velmi brzy po roce 1989. Posádka Kašperské Hory byla zrušena odchodem motostřeleckého praporu v roce 1991 do Týna nad Vltavou. V důsledku překotného rušení vojenských útvarů podél západní hranice neměla armáda brzy vojáky pro strážní službu, proto hlídala Poledník jen přibližně do roku 1993, poté byli vojáci staženi. Mezitím stavba chátrala a byla poškozována nejen počasím, ale hlavně lidmi.
Celý tehdejší objekt Poledníku armáda následně opustila a snažila se o jeho prodej. Objekt byl nejdříve nabízen neúspěšně k prodeji, stejně jako jiná nepotřebná stanoviště na česko-německé hranici.

prosinec 1991        
Vojenský újezd je zrušen a oblast je opět volná pro cestovní ruch. V objektu bývalé radiové roty v Kašperských Horách nyní sídlí informační středisko národního parku Šumava.

 

Podrobný popis Poledníku

 

Díl č. 01 - Co předcházelo stavbě na Poledníku?

Díl č. 02 - Zahájení výstavby na Poledníku

Díl č. 03 - Stanoviště na Poledníku od kolaudace až ke zrušení

Díl č. 04 - Prezentace Poledníku v médiích

Díl č. 05 - Východoněmecká STASI (MfS) na vrcholu Poledníku

Díl č. 06 - Vzájemné hlídání z obou stran státní hranice

Díl č. 07 - Přestavba Poledníku v režii Správy NPŠ

Díl č. 08 - Poledník po Kyrillu (2007(2008)

Díl č. 09 - Poledník (stav 2008)

Díl č. 11 - Poledník (stav 2010)

Díl č. 12 - Poledník (stav 2012)

Díl č. 13 - Poledník (stav 2013)

Díl č. 14 - Poledník (stav 2015)

Díl č. 15 - Poledník (stav 2016)

Díl č. 16 - Poledník (stav 2018)

Díl č. 17 - Poledník (stav 2019)

Díl č. 18 - Druhá přestavba Poledníku (2021 - 2023)

Díl č. 20 - Srazy veteránů služby z Poledníku

Díl č. 21 - Bajky, šířené nepravdivě o Poledníku

 

A na závěr si můžete pustit krátké video, popisující moji dokumentační (cyklo)návštěvu počátkem srpna 2021, kdy přestavba ani zdaleka nefinišovala. Návštěvu jsem si schválně naplánoval na srpen, protože to byl původní termín dokončení a znovuotevření Poledníku, což se nepodařilo. Zpoždění bylo zaviněno jak covidovou situací, tak i zdražením materiálu a jeho nedostupností.

 

Na podzim 2021 měly proběhnout vnitřní dodělávky, následně přes zimu 2021/2022 měla být přestávka. Celkové náklady přestavby se vyšplhaly na 10.1 miliónu korun. V srpnu se mi jevilo - a říkám to i ve videu - že přestavbu nebude možné dokončit do zimy 2021. Nakonec byla prázdná věž otevřena od října do listopadu ve zkušebním provozu, než byla na zimu definitivně zavřena.

Že to stavbaři nakonec do začátku zimní sezónu - a tím pádem i uzavření Poledníku - nakonec stihli, ukazují ilustrační fotografie mojí ženy z jejích lyžařských toulek v polovině února 2022.

Od února 2022 jsou plánované rekonstrukce a znovuvýstavba v anténních prostorech, kde by měly být v jednom z nich mj. informace o dřívějším vojenském uživateli. (Materiály jsem poskytl já s kamarádem Z. Šmídou a několika dalěími spoluautory, snad už to tedy tentokrát bude popsáno dobře). Musím ale nicméně přiznat, že poslední slovo u expozice měli pracovnící NPŠ, případné výtky tedy směřujte především jim.

Dokončení vnitřních prostor je plánováno na konec dubna 2022, takže zahájení nové sezóny 2022 v novém prostředí snad už nebude nic bránit.

Změna se - bohužel - projeví na na ceně. Pokladna se přesunuje z horního anténního prostoru do dolního - nově vybudovaného - infocentra pod věží. Přes něj se nyní bude chodit nově do věže. Zatímco do konce roku 2021 bylo vstupné spíše symbolických 30 Kč (děti), popř. 60 Kč (dospělí), od května 2022 se zvedá a to dokonce rozděleně. Vstup je nyní ovlivňován dvojicí turniketů. První vás pustí pouze do věže (za 60 korun), druhý turniket se nachází v nejvyšším anténním prostoru a pustí vás za dalších 60 korun na vyhlídku na ochozu. Připravte si tedy - pokud se chcete kochat - 120 korun! Turnikety mají podle původních předpokladů hlídat i celkový počet lidí ve věži (50) a na vyhlídce (pouze 10). To asi nepůjde zabezpečit jinak, než časovým omezením pobytu (ve věži prý hodinu, na ochozu prý 30 minut), uvidíme, jak se to v praxi bude realizovat. První odhady NPŠ z května 2022 říkají, že tímto způsobem bude moci věž navštívit za den cca 140 lidí (květen-červen), popř. 160 lidí (červenec-srpen). Plánujte si tedy příchod nahoru spíše na brzké dopolední nebo pozdně odpolední hodiny, protože jinak je možné, že se na vyhlídku, resp. do věže vůbec, nedostanete!

Přestože turistická sezóna začíná 1. května, v době srazu vojenských veteránů (13. května 2022) byla věž ještě zavřená, stejně tak občerstvení. NPŠ udává otevření infocentra Poledník až na 28. května 2022.

 

Poledník v médiích

 

Poledník v iVysílání České televize

Tento díl popisuje vojáky, působící na hranicích a jejich posádky. Mj. jednu z nich - zámek Zbiroh - zde komentuje kastelán M. Caletka, z řad vojenských veteránů v pořadu vystupuje A. Šándor, J. Šochman, L. Nývlt a J. Dražek. Úlohu Poledníku v době vojenské zde popisuje V. Ilčík..

 

Poledník v iVysílání České televize

Toulavá kamera je samozřejmě zaměřena hlavně na popis objektů a událostí z hlediska potenciální návštěvy, proto je tento její díl složen ze záběrů přírody, které kameraman pořídil při celodenním natáčení., komentované mluvčím správy NPŠ, Janem Dvořákem. Postavení Poledníku v době vojenské popisuje V. Ilčík, vojenské veterány ze stanoviště zde zastupuje L. Nývlt. (Technika na stole nemá s činností radiotechnické roty na Poledníku nic společného).

 

Zpátky na rozcestník webu